Už se stalo tradicí, že se členové našeho APROPO každoročně účastní orientačních závodů pro lidi s postižením. Tentokráte si vyzkoušeli okolí Hrabyně, kde se orientační závod uskutečnil. Vydařené závody, kterých se účastní čím dál větší počet lidí, mají visačku té nejlepší kvality. Závodí se tady o poháry, ale také o hodnotné ceny. Na ty nejvyšší posty letos vystoupali členové APROPO. Skvěle si vedli a výborně nás reprezentovali. Za to jim patří uznání a dík . Na fotografiích si naše borce můžete prohlédnout.

Čtyři květnové dny roku 2007 patřily našemu prvnímu rehabilitačně poznávacímu pobytu tohoto roku. Byli jsme na pro nás zcela novém místě a to v Loučce, malé vesničce blízko Olomouce. V Loučce jsme se sjeli odpoledne. Kromě mnoha povídání (jelikož jsme se většinou neviděli od léta minulého roku), započaly krátce po příjezdu masáže a individuální cvičení. Tato rehabilitace byla stěžejním programem po všechny dny pobytu. Ten byl dále zpestřen několika výlety. Navštívili jsme historické centrum Olomouce, arboretum Horizont na jeho předměstí a zámek Náměšť na Hané. Na tomto zámku jsme absolvovali prohlídku k níž patří výstava historických kočárů. Součástí rekondice bylo i opékání prasátka. Ačkoli počasí do začátku grilování bylo téměř letní, bez mráčku, jakmile jsme začali, přišel déšť a tak už to zůstalo až do rána. Prasečí pečínka ale byla díky obětavosti a šikovnosti hlavních „grilovačů“ výborná. Zbylé podrobnosti Vám už barvitě přiblíží fotky.

Na přelomu července a srpna APROPO zorganizovalo další rekondiční pobyt v Dětřichově. Celkový počet účastníků překonal hranici 50 lidí. Většina z nich byli majitelé invalidních vozíků, což tradičně způsobilo problém s ubytováním. V hotelu NODUS, kde jsme byli, nastal trochu rozruch, ale vše se zvládlo a venku nikdo nezůstal. Letošní rekondiční pobyt byl výjimečný v tom, že program si tvořili samotní účastníci. Vybraní jedinci si museli připravit na určitý den program a bavit tím všechny ostatní. Na úvod pobytu se o program postarali dnes už novomanželé Ježkovi, kteří se v sobotu, kdy tento rekondiční pobyt začínal, vzali v Praze. V neděli jsme je patřičně bouřlivě přivítali mezi námi v Dětřichově. Ve svatebním duchu jsme pokračovali dál, i když to nikdo z nás netušil. Jiřinka „Jarošová“, která se stará o naše bolavá těla, si připravila skvělý program. Vpasovala se do role krásné princezny Iriny... abych to zkrátil – všichni ostatní se museli Irině dvořit, sloužit jí, nosit jí dary a pár vybraných princů se ucházelo o její ruku. Tu nakonec po dvou dnech zápolení vyhrál princ Jiří ze Srovnalova. Když přišlo velké finále hry, nastal šok pro všechny. Jirka Srovnal aliaz princ ze Srovnalova, šáhnul do batůžku a vytáhnul pravé snubní prstýnky. Princezna Irina vytáhla velký balík svatebních fotografií a začala je všem rozdávat. Po chvilce oněmění všichni pochopili, že ti dva už měsíc používají stejné přímení Srovnal, Srovnalová. Pobyt poté pokračoval nadále v duchu dobré zábavy. Každý den byl připravený bohatý program: hry, soutěže, divadlo a také přednášky (třeba o víně). Nelze opomenout ani výlety. V polovině týdne jsme vycestovali na celý den. Navštívili jsme dva zámky a poznali město Kostelec nad Orlicí. Odtud jsme cestou pro pěší došli na zámek do Častolovic. Vše bylo příjemnou náplní rekondičního pobytu, včetně vzorné péče našich asistentů a rehabiliťáků. Ti vzorně a ochotně nosili a masírovali naše líná těla. Poslední večer pobytu jsme si pochutnali na grilovaném mase a v sobotu dopoledne jsme se rozjeli do svých domovů.